Mirek Tabák: Černej pasažér

Mirek Tabák

Po pravdě: Nejmenuju se Mirek Tabák. Dal jsem si tohle jméno podle toho, co mám rád, abych se vyhnul tomu, co rád nemám: šoubyznysu. Album „Černej pasažér“ jsem nahrál skoro před dvanácti lety, původně jen pro sebe a partu kamarádů. Dělal jsem tehdy učitele na gymplu a taky, abych uživil rodinu, nočního taxikáře.

Dročku jsem nejdřív nenáviděl, ale pak jsem v ní našel zvláštní zalíbení. Noční lidi jsou totiž jiný. Pokud hned neusnou, tak hodně mluví. Někdy kvůli alkoholu, někdy prostě kvůli noci.Většina textů vznikla přímo při jízdách Prahou nebo při čekání na štaflu. Jsou to příběhy mých pasažérů, mých kolegů, moje vlastní. A pak se stane, že vám do tága nasedne Pavel Bobek. Seberete veškerou drzost, pustíte mu demáče a on, dodnes to nechápu, kývne na spolupráci. Totéž se stalo později s Markem Ebenem, když jsem ho vezl z televize.

Na kamaráda Dana z reklamky to udělalo dojem a protože byl zrovna při penězích, řekl, že to zaplatí. Marek dodal kontakt na Milana Cimfeho, ten začal stavět kapelu a já jen koukal, jak se to nabaluje. Brzy jsem se vyskytnul v jeho studiu obklopenej samými skvělými hráči. Aranže vznikaly až při natáčení a z výsledku mám fakt radost. A nakonec přijeli i Pavel a Marek, a tak mám na desce s oběma svými „dobrými anděli“ duet. Nedá se ani říct, že se mi splnil sen, protože takhle daleko ani moje nejdivočejší sny nikdy nesahaly.

Díky všem!!! A taky díky Supraphonu za odvahu, s níž předkládá veřejnosti album někoho, kdo nechce být hvězda a nechce „prodávat“, jak je zvykem.

Vynést tohle album z úkrytu jsem se nakonec rozhodl na pohřbu Pavla Bobka a věnuju ho jeho památce.

Více o albu